ALMA ON TOUR   HISTORY   PLAY   PRESS   PHOTOS   VIDEO   INFORMATION   TICKETS Alma
  Abstandhalter  
 
 
Play
   English
   Deutsch
   Česky
   Italiano
   Francais
   Portugues
   עברית
 

The Polydrama
   Characters
   Roles > Scenes
   Simultanity
   Polydrama

 
Sobol
   Interview
   Biography
 
 
 

14 maškarní ples s loutkou Almou a Reserl
> download Word-Doc

Objeví se Gustav Mahler. Diriguje neviditelný orchestr. Hraje se 3. věta jeho 1. symfonie.

MAHLER   Slavnostně, uměřeně, ale ne rozvláčně!

ALMA 1-3   (vstoupí do společnosti, maskované jako benátské kurtizány.) Bona sera, signor Kokoschka!

OSKAR   Kdo jsou ty ženy?

GROPIUS   Ty je neznáš? To jsou přece tři známé benátské kurtizány.

ALMA   Slyšela jsem, že pořádáte nějakou neobvyklou slavnost.

ALMA   Něco jako večírek nové domácnosti?

ALMA   Kde je ta žena, na jejíž počest se pořádá tahle nádherná maškaráda?

OSKAR   Tady! Tady je náš čestný host. Osobně!

RESERL   představuje přítomným loutku.

ALMA   Ach! Jaká nádherná loutka!

ALMA   Předpokládám, že je to jedna z vašich odložených milenek?

OSKAR   Kdepak. To je moje velká láska, která pominula.

ALMA   Musím říct, že vypadá opravdu jako živá.

ALMA   Jako věrný model.

OSKAR   To není žádný model. Je to originál. Je přesně taková, jaká kdysi byla.

ALMA 1-3   Ach!… Vy s ní spíte?

OSKAR   Teď už ne. Ale spával jsem.

BURCKHARD   Jak vám závidím. Já jí mohl vždycky jen předčítat.

KLIMT   Víc než polibek mi taky nikdy nedovolila, ale na ten stejně nikdy nezapomenu.

ZEMLINSKY   Mně se nedařilo o moc líp. To poslední mi nakonec vždycky odepřela.

OSKAR   Tak teď nastala vaše chvíle, přátelé! Využijte jí! Je vám k dispozici. Dělejte si s ní, co chcete, po čem jste vždy toužili – a nijak ji nešetřete! Slyšíte!! Nijak! – A teď, všichni tančí valčík!!!!!!

Hudba. Loutku všemožně trápí a nakonec jí useknou hlavu. V triumfálním průvodu muži odnášejí torzo pryč. Zlomený Oskar zůstává. Reserl se zvolna vysvlékne a zůstane stát před ním nahá.

OSKAR   Reserl! Reserl!!! Už vás někdy takhle viděl muž?

RESERL   Ne, můj rytmistře, takhle mě žádný muž ještě nikdy neviděl.

OSKAR   Proč to tedy děláte?

RESERL   Kvůli téhle zkažené ženě, která vás neustále navštěvuje ve snech a mučí vás, trýzní a trápí. Bolí mě to, když vás vidím takhle se trápit, můj rytmistře.

OSKAR   Reserl, Reserl, Reserl. Můj bože! Čtete ve mně jako v otevřené knize.

RESERL   Slyšíte? Ptáci už zpívají. Bude den. Za chvíli se rozední. Projdeme se po Pražské ulici, bude tam můj rytmistr a mnoho mladých, krásných děvčat. A vy na mě budete s obdivem zírat a volat a šeptat: «Podívejte se na to šťastné stvoření! Blaženost mu přímo tryská z očí! Není to krásné, jak se tulí k tomu silnému muži, který ji drží v náručí? On má veliké, smutné oči dítěte, které se vytrvale brání tomu dospět. On ji potřebuje! »

RESERL obejme OSKARA.

OSKAR   Co to děláte, Reserl?

RESERL   Chci být vaší poslušnou služkou, rytmistře. Jsem vám k dispozici. Tělem i duší. Životem i vlastním dechem. Já už neexistuji. Vstoupila jsem do vás, rytmistře. Dělejte si se mnou, dělejte s námi, co chcete.

OSKAR   Reserl, chtěl bych, abyste vzala tenhle ubohý pytel cárů, odnesla ho do dvora a hodila na hromadu odpadků, nebo ještě lépe – spalte ho. Popel popelu, prach prachu.

RESERL   Je to všechno, co pro vás můžu udělat, rytmistře?

OSKAR   Ano. Obávám se, že ano.

RESERL   (v naprosté zoufalosti) Tak to už nejsem vaše Reserl. Už nejsem vaše. Už se nikdy neuvidíme. Chtěl jste to tak.

Reserl prchá pryč.

OSKAR   Reserl?… Reserl!!… – Přijely odpadky a odvezly za kalného svítání smutné zbytky mé nesmrtelné lásky. Ani o Reserl už nikdo nikdy neslyšel. Po druhé světové válce se říkalo, že přišla o život při bombardování Drážďan. Já tomu nevěřím.